V Brně jde dělat fotbal ziskově, říká majitel Zbrojovky. Líšeň? Trochu komplikace, ale jdeme jinou cestou

Zdroj: CzechCrunch

Spolumajitel Zbrojovky Jan Mynář ve velkém rozhovoru mluví o nákupu tradičního fotbalového klubu, nové konkurenci i plánech do budoucna.

Ve druhém největším českém městě vypukla fotbalová horečka. Po letech trápení vstoupili do tamní Zbrojovky noví investoři, aby pomohli tradičnímu klubu zpět do první ligy, které podle nich zástupce z moravské metropole citelně chybí. Navíc se jim nakonec vyrojil nečekaný konkurent s obrovským balíkem peněz v zádech, takže o fotbalovou zábavu v Brně by mělo být postaráno. „Bylo by skvělé, kdyby tu fungovaly dva silné kluby,“ říká ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch Jan Mynář, jeden z nových majitelů Zbrojovky.

Byla to anabáze, během které už řada fanoušků přestávala věřit, že se vůbec dočkají lepších časů. Zbrojovka pod dlouholetým majitelem Václavem Bartoňkem v posledních letech strádala výsledkově i ekonomicky. Několikeré pokusy o prodej klubu ztroskotaly, až zasáhla Regionální hospodářská komora Brno z pozice minoritního akcionáře. I díky ní se nakonec klub skutečně dočkal nových investorů a ve finále i majitelů.

Jan Mynář ani Jaroslav Havel žádné přímé zkušenosti s řízením klubu neměli. Situaci ve fotbale ale prý dlouhodobě monitorovali a příležitost ve Zbrojovce si nakonec nenechali ujít. Do brněnského klubu vstoupili pod hlavičkou své investiční společnosti OneCap, v rámci níž chtějí zastřešovat společné aktivity. Zkušený podnikatel a manažer Mynář je ve Zbrojovce generálním ředitelem, vlivný právník Jaroslav Havel přináší mimo jiné svou širokou síť kontaktů i kapitál.

V jakém stavu noví majitelé Zbrojovku našli? Jde fotbal v Brně dělat ziskově?Kolik peněz do něj chtějí vložit a jak moc velkou komplikací je, že nového a bohatého majitele s velkými ambicemi má také SK Líšeň ze stejnojmenné části Brna? O tom se bavíme ve velkém rozhovoru s Janem Mynářem, který jsme vedli těsně předtím, než Zbrojovka jmenovala nového trenéra. Po třech jarních kolech se totiž neodlepila od chvostu tabulky, a tak odvolala trenéra Jaroslava Hynka.

„Šlo o promyšlený, racionální krok. Není to tak, že bychom panikařili. Debata o změně trenéra probíhala už na podzim, především vzhledem k dosaženým výsledkům. Tehdy jsme se shodli, že trenéra Hynka podržíme. Společně jsme probrali koncepci a stanovili jasné cíle pro začátek jarní sezony před reprezentační pauzou. Výsledky je však nenaplnily,“ popisoval situaci generální ředitel Zbrojovky. Pár dní poté už klub jmenoval náhradu, z B-týmu byl povýšen k prvnímu mužstvu Marek Zúbek.

Už jste se sžil s tím, že jste spolumajitel fotbalového klubu?

Počítal jsem s tím, že to bude těžké. Jednak mě na to všichni upozorňovali a jako člověk, který fotbal hrál a od dětství ho sleduje, mám povědomí o tom, jak vše funguje. Vím, že i když máte sebelepší přípravu, tak stejně můžete pětkrát za sebou prohrát. Byl jsem si vědom toho, jak složité vše po převzetí klubu bude, i vzhledem k výchozímu stavu týmu, který objektivně nebyl dobrý.

Teď už jste s ním spokojenější? V zimě jste přivedli jedenáct nových posil.

Zimní přestupní termín se nám podle mého názoru podařilo velmi dobře zvládnout. Posily, které přišly, jsou kvalitní a splňují naše očekávání. Jde o hráče, kteří by nám měli pomoct postoupit do první ligy a případně v ní i obstát. Jsme s těmito posilami spokojeni.

Dokázal jste si třeba před rokem představit, že budete mít fotbalový klub?

Před rokem asi ještě ne. S Jaroslavem Havlem jsme o tom mluvili spíše nezávazně, nicméně dění ve fotbalovém prostředí jsme sledovali velmi pozorně. Zajímali jsme se o situaci v Liberci i v dalších klubech u nás nebo v zahraničí a sledovali jsme, kdo a jak do fotbalu vstupuje. Studovali jsme byznys modely majitelů, snažili se pochopit jejich uvažování a motivace. Měli jsme zkrátka oči otevřené. Ale že bychom si řekli, že jdeme strategicky hledat konkrétní klub ke koupi, tak to nebylo.

Dění ve Zbrojovce bylo dost turbulentní. Ve zkratce: Václav Bartoněk nejprve vyjednával o prodeji s Pavlem Svoreněm, pak s Liborem Zábranským, se kterým nakonec 23. srpna podepsal smlouvu o převodu akcií, načež RHKB jako minoritní akcionář aktivovala předkupní právo a akcie získala do svých rukou. Kdy jste do hry vstoupili vy?

Ve chvíli, kdy si Regionální hospodářská komora Brno uvědomila možnost vstoupit do projektu, oslovila řadu potenciálních partnerů. My jsme byli nejrychlejší, nejaktivnější a podle mého názoru jsme měli v danou chvíli nejlepší strategii. Disponovali jsme vizí v oblasti ekonomického a marketingového rozvoje organizace a navíc jsme od začátku nabídli sportovní expertízu díky využití služeb renomované agentury Sport Invest. Zvítězili jsme především díky naší rychlosti – celý proces jsme zvládli asi za pět nebo šest dní. Sešli jsme se s panem Bartoňkem a relativně rychle se dohodli na základních podmínkách. Musím říct, že pan Bartoněk byl velmi korektní – co jsme si potvrdili na první schůzce, platilo až do konce našeho jednání. Samozřejmě, do poslední chvíle člověk neví, jak věci dopadnou, ale nakonec se vše vyvinulo přesně podle našich očekávání.

Kdyby RHKB tu klauzuli neaktivovala, tak by akcie Zbrojovky tehdy skutečně připadly Liborovi Zábranskému?

Při jednání, které zmiňujete, jsem nebyl, takže to nemohu vůbec komentovat.

Vy jste do toho šli s tím, že klub nakonec v ideálním scénáři majetkově převezmete (jak se stalo na konci loňského roku), nebo byla varianta, že posloužíte jako „převozník“ a klub připravíte pro někoho jiného?

V podobných distressových situacích je klíčové mít otevřenou mysl. V našem případě každopádně nejde o krátkodobý plán ve stylu „zítra sem vstoupíme a pozítří klub prodáme“. Naopak. Náš přístup je zcela jasný: pojďme využít toho, co umíme nejlépe – pokusit se celý klub poskládat, oživit a vyvést z krize. Hlavním cílem je klub postupně rozvíjet. Jde o dlouhodobý projekt, který bude vyžadovat systematické investice v horizontu příštích let. Pokud se k nám nicméně další silní investoři časem přidají, bude to jen dobře.

Dostaly se ke mně informace, že jste v průběhu jednání oslovovali Pavla Svoreně i třeba Igora Faita, který měl mít původně o vstup do Zbrojovky zájem. Jak to bylo?

Portfolio investorů vytvářela sama Regionální hospodářská komora Brno. My jsme byli pouze jedním z několika potenciálních zájemců.

A když vás RHKB vybrala, ani pak jste už s nikým dalším nejednali?

Když jsme klub převzali, žádné další diskuze již neprobíhaly.

Jak je nastavená vaše spolupráce s hráčskou agenturou Sport Invest?

Sport Invest funguje coby expertní konzultant v rámci sportovní oblasti, výrazně pomáhali hned na startu našeho vstupu do klubu s personálním obsazením. Jaroslav Havel se s Viktorem Kolářem (spolumajitelem Sport Investu, pozn. red.) dlouhodobě zná, takže naše diskuze o rozvoji klubu jsou velmi otevřené a konkrétní. Řešili jsme, jak v rámci naší skupiny, která dosud ve fotbalovém prostředí nepůsobila, vyplnit mezeru v expertíze. Kdybychom vstupovali například do zdravotnického sektoru, přizveme si logicky renomované a zkušené experty ze zdravotnictví. Tady jsme to udělali úplně stejně.

Kdo je dnes vlastně majitelem Zbrojovky? Co, respektive kdo je společnost OneCap?

Aktuálně tvoří OneCap tři partneři: Jaroslav Havel, Kateřina Zychová a já. Specializujeme se na komplexní obchody – problémová aktiva, odvětvové změny a vysoce rizikové scénáře. Zatím nemáme žádný institucionalizovaný fond a pracujeme výhradně s vlastními prostředky, takže se na každé konkrétní transakci individuálně domlouváme. V případě Zbrojovky jsem v týmu zatím jen já a Jaroslav Havel.

Jste v zásadě oportunističtí investoři?

Nejsme čistě oportunističtí investoři. Naším cílem je budovat širší investiční skupinu, proto jsme se rozhodli náš model výrazněji uchopit a systematizovat, mimo jiné i v kontextu založení rodinné kanceláře ONE FAMILY OFFICE. To je něco, co podle nás na trhu dosud chybělo. Věříme, že naše investice mohou mít přínos v rámci celé skupiny firem kolem zakladatele, partnera a investora Jaroslava Havla.

Do čeho, potažmo jak investujete?

Naše investice dělíme do dvou kategorií. První tvoří vysoce rizikové, ale potenciálně velmi výnosné příležitosti, které realizujeme výhradně z vlastních prostředků. Chceme tak eliminovat riziko pro vnější investory. Druhá kategorie zahrnuje klasické investice v řádu stovek milionů až po miliardu korun, kde již plánujeme spolupráci s vybranými obchodními partnery.

Takže teoreticky peníze, které budou ve ONE FAMILY OFFICE, můžete částečně proinvestovat i vy?

Není to tak, že bychom mohli volně disponovat prostředky z ONE FAMILY OFFICE. Náš přístup je spíše individuální – řešíme každý obchod zvlášť a jednotlivých obchodních partnerů se ptáme, zda do toho v daném konkrétním případě nechtějí jít s námi. V roce 2025 má ONE FAMILY OFFICE k zainvestování čtyři až šest miliard korun. OneCap zatím žádné prostředky partnerů ONE FAMILY OFFICE, kromě osobních prostředků Jaroslava Havla, neinvestoval.

Máte mimo jiné podíl ve společnosti Kuberg, která vyrábí elektrické motorky. Jak to zapadá do vaší strategie?

Do Kubergu jsme vstupovali primárně s cílem stabilizovat kreditní stav společnosti. Šlo nám o nápravu a prověření potenciálu firmy v situaci, kdy čelila určitým problémům. Nyní jsme ve fázi vyhodnocování dalšího postupu, protože odvětví elektrických motorek prochází určitými výzvami. Pracujeme na dalších krocích, které by měly podpořit rozvoj firmy.

Máte v rámci portfolia OneCap ještě nějaké další investice?

Spolupracujeme aktuálně na několika dalších kreditních projektech. Typicky jde o situace, kdy firmám poskytujeme úvěr na jejich rozvoj a zároveň si necháváme prostor pro následné vyhodnocení možné hlubší spolupráce.

Sedíme teď v pražských kancelářích realitní kanceláře Lexxus Norton, kde také působíte, jste rovněž aktivní v rámci zastřešujícího BO! Holdingu. Nyní jste také generálním manažerem Zbrojovky. Jak to máte nastavené?

V rámci BO! máme silnou manažerskou strukturu, která mi výrazně ulehčuje práci a další rozvoj ostatních společností. V Lexxus Norton jsem z akcionářského hlediska aktivní, nicméně výkonným ředitelem je Ondřej Kurečka, který má na starosti denní chod firmy. Moje role ve Zbrojovce je v pozici generálního manažera taková, že nezasahuji do každodenního provozu klubu, ale věnuji se strategickým záležitostem, řeším politickou rovinu fungování, sponzoring, rozvoj akademie nebo situaci kolem stadionu.

Sportovní stránku věci tedy mají na starosti sportovní ředitel Martin Jiránek a spol.?

S týmem se pravidelně scházíme a probíráme sportovní záležitosti. Záměrně se však zdržuji detailních zásahů do sportovního dění, protože si uvědomuji, že nejsem zatím natolik fundovaný, abych rozhodoval o konkrétních hráčských otázkách – k tomu máme kvalifikované odborníky v čele s Martinem Jiránkem.

Jak moc je fotbalové prostředí jiné než klasický byznys?

V principu je fotbalový byznys velmi podobný klasickému podnikání. Pořád máte určitý „stroj“ nebo „továrnu“ s konkrétními aktivy, z nichž očekáváte výstup. V tomto případě je produktem fotbal a samotní hráči. Když si člověk mentálně srovná základní principy, zjistí, že s fotbalovým klubem lze pracovat podobně jako s jakoukoliv jinou firmou. Zásadní rozdíl je však v efektu pravděpodobnosti úspěchu. Na rozdíl od klasického podnikání, kde fungují jasnější příčinné vztahy – dobře nastavená firma se schopnými obchodníky má přímočarý vztah k zisku –, je fotbalový svět mnohem složitější. I když máte na hřišti jedenáct skvělých hráčů, můžete prohrát. Často přitom chybí jednoznačná odpověď na důvod neúspěchu, jakou znají podnikatelé, když například nedosáhnou plánovaného objemu výroby. Právě tato nepředvídatelnost může činit fotbal tak fascinujícím a frustrujícím zároveň.

Vy jste specialista i jako krizový manažer. Počítám, že to se ve Zbrojovce dost hodilo. V jakému stavu jste klub našli a kde je teď?

Nebylo to vyloženě nic, co by mě úplně šokovalo. Nicméně mě překvapilo, v jaké kvalitě se v klubu některé věci dějí. Očekával jsem, že ve druhé lize bude organizace i přístup k práci na vyšší úrovni. Za poslední půlrok jsme to hodně změnili a snažíme se postupně nastavit skutečně profesionální strukturu.

Nedávno jste oznamovali, že jste do Zbrojovky investovali už 60 milionů korun. S jakým rozpočtem chcete operovat dál?

Rozpočet klubu je komplexní záležitost, kde hraje roli mnoho faktorů. Klíčové jsou především příjmy z různých zdrojů a naše investice jako vlastníků. Postup do první ligy by samozřejmě znamenal významnou změnu jak na příjmové, tak výdajové stránce. My dnes máme Zbrojovku nákladově nastavenou hodně vysoko, řekl bych na úrovni středu nebo nižšího středu nejvyšší soutěže. V první lize by nám tyto náklady ještě vzrostly kvůli platům a dalším výdajům. Na příjmové straně ale zatím nemáme skoro nic. Jsou to drobné oproti tomu, co může klub získat ze sponzoringu a televizních práv v první lize. Rozdíl je klidně kolem 60 až 70 milionů ročně.

Takže debata ohledně rozpočtu a plánovaných investic dál probíhá?

Máme vypracovaný detailní pětiletý byznys plán – klasický private equity model, který počítá s náklady na stadion i všechno ostatní. Jistě, realita může být jiná, ale představu na těch pět let máme. Rozpočet se bude vyvíjet v závislosti na sportovních výsledcích a dalších faktorech. Máme jasnou představu o financování klubu, ale konkrétní částky nejsou v tuto chvíli podstatné.

Počítám, že do toho jdete s tím, že jde dlouhodobě dělat fotbal profitabilně?

Určitě, a myslím si, že zrovna v Brně to skutečně jde. Troufám si říct, že existují kluby, kde to možné není, protože nemají dostatečnou fanouškovskou základnu, nejsou ve velkém městě, nemají kvalitní nebo dostatečně rozsáhlou akademii. Případně jim chybí velká spádová oblast, která by umožňovala systematicky vychovávat hráče. Brno je v tomto ohledu unikátní, jde o spádovou oblast s téměř dvěma miliony lidí. My určitě nepůjdeme cestou miliardového rozpočtu, takže samozřejmě se Spartou a Slavií bude dlouhodobě těžké soupeřit. To je ale problém všech ostatních klubů v lize. Dokážu si ale dobře představit fungování podobné Baníku nebo Plzni, tedy s rozumným rozpočtem a důrazem na výchovu vlastních hráčů. Myslím, že v průměru na pětiletém horizontu by takový klub měl být v zásadě cash flow pozitivní.

Co jste si říkali, když Igor Fait oznámil, že kupuje konkurenční Líšeň? Věděli jste, že se to chystá?

V době, kdy jsme do Zbrojovky vstupovali, jsme o tom samozřejmě nevěděli. Vidím v tom ale pozitivní aspekt, protože by bylo skvělé, kdyby v Brně fungovaly dva silné kluby. Zatraktivnilo by to i celou ligu. Brno je velké město s obrovskou ekonomickou silou a nemít tam kvalitní fotbal se vším, co k tomu patří, by byla škoda. Na Livesportu byla Zbrojovka loni sedmým nejsledovanějším klubem v Česku, což je vlastně fascinující na to, v jaké pozici jsme. Na zápasy chodí přes dva tisíce, někdy i tři tisíce diváků. Na spoustu ligových týmů tolik lidí nechodí. Plány Líšně samozřejmě trochu komplikují situaci z pohledu boje o stejné zdroje, ale město je dostatečně velké, aby to bez problémů zvládlo. Jako pozitivum vnímám i možný tlak nebo možnou spolupráci na vybudování stadionu. Nějaké „brněnské San Siro“ je podle mě celkem sexy nápad.

Vnímáte to jako souboj s Líšní o to, kdo se první dostane do ligy?

Možná ten, kdo postoupí dřív, bude mít potenciálně výhodu. My jsme si ještě před tím, než vstoupila Líšeň do hry, stanovili jasnou cestu, které se chceme příštích pět let držet. I když se nemusí vše vydařit podle plánu, rozhodně teď nebudeme měnit strategii jen kvůli Líšni. Samozřejmě jsme také mohli jít cestou, kdy bychom nabrali zkušené hráče a pokusili se postoupit už letos, ale nikdy jsme nechtěli postupovat na sílu, za každou cenu. Chceme budovat klub odspodu, chceme mít stabilní tým, který průběžně vylepšujeme, a ne znovu za rok provádět kompletní obměnu kádru a přivádět jedenáct nových hráčů. Líšeň jde podle mě úplně jinou cestou, takže je možné, že mají krátkodobě větší šanci na postup, ale dlouhodobě to podle mě budou mít složitější. Ale že bych nějak zvlášť řešil souboj přímo s Líšní, to ne. Ve druhé lize máme dalších patnáct týmů, které musíme porazit.

Derby ale asi teď bude mít o něco větší náboj, ne?

Fanoušci to úplně jako derby nevnímají, větší derby je tady pořád se Spartou nebo s Baníkem.

Zmínil jste nový stadion. Jak to s ním vypadá?

Věřím, že se s tím bude dál hýbat. S Líšní zatím jednáme o možnosti, že by pravděpodobně už od léta mohli hrát na Srbské (městský stadion, kde dnes hraje Zbrojovka, pozn. red.). Zároveň jsme se dohodli s městskou sportovní společností Starez na převzetí správy stadionu, aby měl profesionální management. Výrazně nám pomůže také s rekonstrukcí, aby stadion splňoval požadavky pro prvoligový fotbal. To je aktuálně naše hlavní téma k řešení. Téma úplně nového stadionu je složité. Upřímně nevím, kde by měl stát. Mělo by se pragmaticky diskutovat o obou variantách, jak o Velodromu na výstavišti, tak na místě stadionu Za Lužánkami, a zjistit, co je skutečně nejlepší řešení. Vnímám, že i město cítí potřebu reagovat na novou situaci ve fotbale, kdy do brněnského fotbalu vstupují silní investoři.

Co výstavba akademie a další infrastruktury?

Řešíme to velmi intenzivně, je to v současnosti moje největší priorita. Pro úspěšnost klubu je akademie klíčová. Nejdůležitější je nyní najít prostor, kde ji vybudujeme. Chtěli bychom vytvořit skutečně profesionální zázemí, kde by sídlil i A-tým, aby bylo všechno soustředěno na jednom místě. Momentálně improvizujeme – například jsme na Srbské postavili velký stan za brankou, který slouží jako posilovna pro hráče. Dříve museli hráči chodit do haly u stadionu, ale tamní fitness centrum neodpovídá standardu profesionálního fotbalového klubu. Snažíme se pracovat s tím, co máme, ale do budoucna potřebujeme skutečně špičkové zázemí, abychom mohli systematicky vychovávat kvalitní hráče. To je jednoznačně naše priorita.

Je vám tedy teoreticky jedno, zda se do první ligy vrátíte letos, nebo někdy v dalších letech?

Náš projekt na tom vyloženě nestojí. Interně máme jasný cíl dostat se do první ligy nejpozději příští rok. Pokud se to nepodaří, nebudeme z toho nadšení, ale neznamená to, že celý projekt ukončíme. Ten cíl ale jednoznačně máme. Letos je postup samozřejmě už složitý, ale jak vidíme na výsledcích ve druhé lize, vše může být teoreticky otevřené. Hlavně se soustředíme na to, abychom od léta a dál byli skutečně připraveni ligu hrát.