Krize ještě nezačala. Teprve se blíží, říká právník a investor Havel

Zdroj: Seznam Zprávy

I kdyby válka na Ukrajině skončila za dva roky, bude to trvat dalších pět až sedm let, než se dá dohromady Německo. Stagnace přetrvá, to je nezvratné, říká advokát a investor Jaroslav Havel.

Ekonomika Německa i Česka bude v příštích letech stagnovat. Do regionu přestaly mířit zahraniční investice, za humny probíhá válka a ekonomiky dusí vysoké náklady na energie. Podle Jaroslava Havla, spolumajitele a šéfa největší advokátní kanceláře v Česku, je budoucnost v rostoucích ekonomikách v čele se Spojenými státy.

I proto založil Havel s partnery novou firmu One Family Office, v níž hodlají s dalšími obchodními partnery společně spravovat svůj majetek. První velká zahraniční investice ve výši jedné miliardy korun zamířila do dvou z deseti světově nejproslulejších private equity fondů.

Private equity fondy jsou fondy soukromého kapitálu a obvykle mají právní formu fondů kvalifikovaných investorů. Jde tedy o osoby splňující určité minimální požadavky na volný kapitál a zkušenosti v oblasti investic.

Zainvestovali jste do dvou amerických fondů. Proč do nich?

Investujeme však zároveň s obchodními přáteli a partnery, pro které děláme právní služby, takže naše síla už není nezanedbatelná. Díky tomu, že máme tolik bonitních klientů, mohli jsme One Family Office od začátku vybudovat tak, jako bychom spravovali miliardu dolarů. Je to důležité z hlediska síly rodinné kanceláře, zejména v zahraničí, protože miliarda dolarů je takové základní číslo do žebříčku Forbesu.

Jaroslav Havel (50)

• řídicí partner Havel & Partners
• právní kancelář spoluzakládal v roce 2001, dnes je Havel & Partners největší na českém a slovenském trhu
• loni měla poradenská část Havel & Partners obrat 1,5 miliardy korun a hrubý provozní zisk EBITDA asi 400 milionů korun
• specializuje se na komplexní právní a daňové poradenství

Popište tyto fondy.

Chtěli jsme fondy, které investují globálně nebo v Americe, z důvodu diverzifikace a také proto, že ekonomika tam roste rychleji. Vista Equity Partners patří mezi absolutní špičku private equity firem zaměřených na podnikový software. Software je velmi atraktivní odvětví díky nízké kapitálové náročnosti, vysokým maržím, obrovské škálovatelnosti a výraznému trendu digitalizace i v tradičních odvětvích (Průmysl 4.0).

Fondy společnosti Vista Equity Partners mají dlouhodobě výrazně vyšší zhodnocení, než je v odvětví private equity standardem. Historicky přiměřená čistá realizovaná návratnost investic je 28 procent ročně. KKR je zase jeden ze tří největších správců majetku na světě. Jeho zakladatelé jsou zároveň takoví otcové zakladatele private equity. Tento fond se nám líbí, protože investuje v Americe do středně velkých firem, kde je slušná šance vydělat ještě trošku větší peníze. Historicky dosahují návratnost v průměru 22 procent ročně a to už padesát let. Jejich rukama prošlo celkově 700 firem.

Kdo s vámi investuje?

Do fondů Vista a KKR s námi koinvestuje řada českých a slovenských miliardářů, ale i profesionálních investorů, středních podnikatelů či generálních a finančních ředitelů velkých firem.

Jaké bylo jednání s KKR, která je legendou oboru?

Mimořádně rychlé, příjemné a konstruktivní. Kvalita a rychlost poskytování dat se bohužel nedá srovnat s místními private equity fondy či fondy rizikového kapitálu. Přece jen skoro 50 let praxe a práce týmu stovek super chytrých a výkonných profesionálů musí být někde znát. Obecně mají zahraniční fondy zájem o naši skupinu nejen jako o investora, ale i o strategického investičního a poradenského partnera ve střední Evropě.

Mluvili jste i o tom, že ještě letos chystáte nějaké další dvě investice. Co to bude?

Určitě zainvestujeme do jednoho fondu, který se zaměřuje na odkup firem managementem. Nebudu zatím konkrétní, ale půjde o fond, který patří mezi dva nejlepší z oboru. Další investicí bude ještě jeden technologický fond, nebo fond, který investuje do úvěrů firmám jako alternativa k bankovnímu financování. To je teď na západě hodně populární. Tyto fondy vydělávají od 12 do 16 procent.

Banky jsou v podstatě pomalé, protože jsou velmi regulované a potřebují buď půjčovat proti nemovitostní zástavě, nebo půjčují dlouhodobé úvěry. Prostor pro poskytování kratších korporátních úvěrů je i v Česku, nabízíme tuto službu i v naší skupině.

Jaký vidíte potenciál na účast ve One Family Office z řad vašich klientů? Například fond skupiny J&T Arch původně plánoval dosáhnout velikosti miliardy eur, dnes už do něho investoři vložili miliardy dvě. Investiční apetit tedy v Česku určitě je.

J&T Arch původně měli – pokud si dobře pamatuju – představu o vlastní výkonnosti výrazně nižší, ale to bylo v době téměř nulových úrokových sazeb. Tehdy to bylo zhruba sedm až osm procent, ale nakonec měli v posledních dvou letech výrazně dvouciferný výnos. Je to úspěšný koncept. Došlo k tomu asi zejména díky mimořádnému výkonu skupiny EPH Daniela Křetínského. Přeskupili svá aktiva směrem od dluhopisů a podobných instrumentů do tohoto fondu. Navíc asi sledujete, že něco podobného vyhlásila Penta. Tedy že do fondu vloží část svých aktiv a přizvou investory. Má to logiku, je to pěkný vzor.

Je to nicméně úplně odlišná situace než naše. Jako multifamily office nevytváříme žádné obrovské fondy, ale koinvestujeme zásadně nižší objemy peněz v rozmezí 50 milionů až jedna miliarda na investici. Chceme investovat v Česku na horní hranici výnosnosti typických fondů kvalifikovaných investorů, tj. mezi 12 až 20 procenty ročně, a věříme, že v zahraničí budou naše dlouhodobější a méně likvidní investice dosahovat výnos 20 a více procent, včetně případného využití páky. Tedy tak, jak investují skuteční dolaroví miliardáři. Zároveň máme kolem sebe řadu lidí, kteří patří mezi miliardáře, většinou s majetkem jedna až 25 miliard korun, což jsou typicky naši partneři, kteří s námi chtějí investovat.

Proč se v Česku podle vás nedá dosáhnout takového výnosu jako v USA či jinde po světě?

Je to stavem naší ekonomiky. My jsme se léta přibližovali světu díky tomu, že jsme tady měli zejména levnější pracovní sílu, a také sem pronikaly zahraniční subjekty, nejdřív západní a pak asijský kapitál.

Nicméně se to v poslední době otočilo a těch faktorů je několik. Jsou to problémy Německa, kde je absolutně na dně realitní trh. Krize v automobilovém průmyslu ještě nenastala, ale blíží se. Evropa úplně usnula v přesunu směrem k elektromobilitě v celé její průmyslové vertikále, kde dnes dominuje Čína. Celkově mají Němci a potažmo i Evropa problém, například s energetikou, a růst jejich ekonomiky se potácí kolem nuly.

Na Slovensku je politická situace kritická už léta, což znamená obrovský odliv těch nejlepších mozků. Obě země jsou naši dva největší obchodní partneři a my v Česku také zrovna nevládneme skvělým čerpáním evropských fondů apod. Dál je tady energetická krize, válka na Ukrajině… Příchod zahraničních investorů se příchodem války zastavil jak v oblasti fúzí a akvizic, tak investic do nemovitostí.

Naproti tomu Amerika měla už loni čtyřprocentní růst HDP, Indie osmiprocentní… Mezinárodní peníze tedy nemíří do našeho regionu, ale jinam. U nás tato situace přetrvá ještě mnoho let, a i kdyby válka skončila za dva roky, tak než se dá dohromady Německo, bude to trvat dalších pět až sedm let. Myslím, že je to nezvratné.

Vidíte tedy vůbec nějaké příležitosti v Česku, které nyní stagnuje?

My jsme poradensky dlouhodobě hodně aktivní ve fondech rizikového kapitálu v Česku. Malé částky jsme zainvestovali do 11 z nich a dosáhli jsme dobrého zhodnocení. Těchto fondů je ale velké množství a jsem relativně skeptický k tomu, že se investorům všechny peníze vrátí.

Podobně jsem skeptický, co se týká dalšího masivního růstu cen nemovitostí. Myslím si, že jsou v Česku poměrově drahé, když to srovnáte například s Polskem. Určitě záleží na typu nemovitosti, třeba logistické nemovitosti na tom budou – díky tomu, že jsme strategicky důležitá země pro transport zboží po Evropě, docela dobře.

Samozřejmě ceny rezidenčních nemovitostí v Praze, Brně, Bratislavě jsou vysoké a lidé je budou šponovat nahoru, protože chtějí v těch městech žít. Takže dokud se nemovitosti zásadně nezdaní, budou ceny vysoko. Kdyby byly zdaněné jako ve Francii nebo ve Španělsku, lidé by své investiční byty samozřejmě okamžitě vyprodali. Je to čistě otázka zdanění, protože při vysokém zdanění nebudou nemovitosti pro běžného občana atraktivní.

Je pořád aktuální mezigenerační transfer majetku?

Ano, je to největší příležitost nejen v Česku a na Slovensku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Na Západě už je mnohogenerační kapitalismus a říká se, že přechod z první generace na druhou je vždy nejtěžší. Rodičům se podaří předat firmu svým dětem zhruba v jedné třetině případů. Vzniká tu tedy obrovský prostor pro odprodeje, ať už pozitivní, kdy vše probíhá ve shodě, tak prodejů pod tlakem, následkem třeba dědických sporů a podobně.

Tento proces tedy vidíme jako největší příležitost, a proto jsme vstoupili jako general partner do mimořádně perspektivního fondu, který se na tyto věci zaměřuje. Je to fond firemního nástupnictví Adax, který cílí na středně velké firmy, kde bývá nástupnictví nejtěžší. Tento fond nedávno posílil i Vladimír Dlouhý.