Inflace a nejistá budoucnost v penzi popostrčily Čechy k investicím. Oproti Západu jsou ale stále konzervativní

Šetrný člověk, který má rád své jisté, vydělané peníze nerad dává všanc riziku. A když už přece investuje, tak velmi konzervativně. Tak vypadá dlouhodobý obrázek typického českého investora. O jeho proměnách mluvil v debatě Ekonomu i Associated Partner ONE FAMILY OFFICE Michal Kľučár.

Před dvěma lety ale nabouraly tradice českého investování dlouho nevídané události. Inflace se od poloviny roku 2021 začala šplhat z dlouhodobé úrovně pod třemi procenty ročně. A v roce 2022 dosáhla dokonce dvouciferných hodnot. Podle investičních expertů bezprecedentní znehodnocování úspor uvažování mnoha českých střadatelů změnilo. „Lidé si uvědomili, že peníze na běžných účtech jsou něco, co nejenže nijak nevydělává, ale kvůli čemu naopak ztrácejí na kupní síle. Proto se začali o investice více zajímat,“ vysvětlil v debatě Ekonomu Jak se zorientovat v labyrintu světa investic portfolio manažer investiční společnosti Investika Ján Hanzo.

U drobných investorů vzrostly na oblibě podílové fondy, které umožňují investovat i malé částky v řádu stovek korun měsíčně. Objem majetku, který fondy spravují, tak postupně roste. „Na konci listopadu zveřejnila Asociace pro kapitálový trh České republiky nejnovější statistiky, podle nichž objem peněz investovaných do podílových fondů poprvé v historii překonal tři biliony korun. Takže se situace v oblasti investic zlepšuje,“ říká obchodní ředitel investiční společnosti Avant Michal Brothánek.

K oblibě investic třeba do akcií ale pomohly i další faktory. Podle Jána Hanza to byly třeba technologie. Díky nejrůznějším aplikacím bank či investičních společností si dnes může akcie koupit i běžný člověk přímo z telefonu. Tím se bourají bariéry. „A Češi navíc technologiím věří, sází na ně,“ dodává Hanzo.

Poměrně pomalý byl nárůst obliby investování na trzích také u Čechů, kteří nouzí o peníze netrpí – typicky třeba podnikatelů. „Souvisí to s tím, že většina jich začínala s podnikáním v 90. letech a věnovali se hlavně byznysu. Když se podíváme 10 až 15 let zpět, většina z nich byla plně ‚zainvestovaná‘ ve svém podnikání. Teprve postupně, jak začal jejich byznys generovat finanční aktiva, se začali zamýšlet nad tím, jak majetek diverzifikovat,“ myslí si associated partner společnosti One Family Office pro Slovensko Michal Kľučár.

Nejoblíbenější jsou u velkých investorů především nemovitosti. Potvrzuje to třeba zájem o takzvané fondy kvalifikovaných investorů, určené pro lidi disponující nejméně milionem korun. Těch nabízejí v Česku investiční společnosti bezmála pět stovek. „Polovina z nich je orientovaná na nemovitosti nebo development. Zároveň je o ně největší zájem,“ konstatuje Michal Brothánek.

V tom se čeští movití investoři liší od svých „kolegů“ ze Západu? „Ve světě je běžné, že mají investoři kolem 30 procent portfolia v alternativních aktivech, tedy například private equity, private credit, venture kapitál nebo hedgeové fondy. U nás je to skoro nula,“ tvrdí Michal Kľučár.

Zadní vrátka na penzi

Vedle hrozby inflace či technologií, které investování usnadňují, je a bude silným motivem k investování zajištění na stáří. Nepříznivý demografický vývoj a vidina směšné penze, která sotva pokryje životní náklady, motivují ke zhodnocení úspor jinak než na spořicím účtu také stále více lidí. Pomoci by tomu navíc měla legislativní novinka, která začala platit letos na začátku roku – takzvaný dlouhodobý investiční produkt. Zjednodušeně řečeno, jde o nový investiční nástroj, jímž stát chce podpořit tvorbu individuálních rezerv na penzi.

„Tato příležitost je tu od ledna a je to novinka poměrně důležitá, protože umožňuje peníze lépe zhodnotit. Nabízí drobným investorům výběr z více možností, než jsou jen oblíbené konzervativní investice,“ vysvětluje Ján Hanzo. Jen u společnosti Investika je sjednáno téměř 10 tisíc smluv. „Ostatní doplňkové penzijní produkty přitom využívají miliony lidí, takže pro dlouhodobý investiční produkt existuje stále obrovský prostor,“ dodává.

V případě velkých investorů zase hraje roli snaha zachovat budoucím generacím majetek vydělaný v byznysu. „V našem prostředí je 70 procent podnikatelských rodin stále první generace. Ve světě je to jen 30 procent. Až i u nás bude podniky přebírat druhá generace, budou hledat možnosti, jak majetek diverzifikovat,“ myslí si Michal Kľučár.

Trumpovy obchodní války

Příští rok s sebou ale může přinést mnohá rizika. Například od finanční krize v roce 2008 investor, který vsadil na hlavní akciové indexy a neztrácel nervy, prakticky nemohl prodělat. Index největších amerických firem S&P 500 rostl v průměru o 10 procent ročně. Podle nedávné zprávy americké investiční banky Goldman Sachs tyto doby hojnosti mohou skončit. Podle jejích predikcí bude S&P 500 v příští dekádě vynášet „jen“ tři procenta ročně.

Ani to ale není zdaleka jisté – podobných předpovědí, které se nesplnily, bylo v minulosti více. A americké akcie tak mohou zůstat atraktivní i v příštích letech. „Svět je plný geopolitických rizik, Evropa ztrácí konkurenceschopnost, Čína má problémy s realitním trhem, o válce na Ukrajině nemluvě. To všechno investorům říká: pojď do Ameriky. Tamní firmy vydělávají, jsou konkurenceschopné, schopné zvyšovat obrat a zisk, doručovat inovace,“ tvrdí Michal Brothánek.

Nejistotu do světa investic naopak může přinést jiný faktor: nový americký prezident Donald Trump. „Čeká nás rok, kdy se na jednu stranu mohou díky Trumpovi uklidnit geopolitcké tenze na Blízkém východě. To může nahrát zklidnění na dodavatelských trasách v Rudém moři. Bylo by to příznivé i pro ceny ropy a komodit,“ predikuje hlavní ekonom společnosti Argos Capital Kryštof Míšek.

Na druhou stranu může naplnění Trumpových hrozeb ohledně uvalení vysokých cel na zboží z Evropy nebo Číny ekonomiku poškodit. „Trump ohlásil celou řadu celních politik, které mohou dodavatelské řetězce naopak rozkolísat. Můžeme se připravit na rok, kdy tu s námi bude silný dolar a zároveň budeme svědky nepředvídatelných situací,“ vysvětluje Míšek.